O zaniklém mlýnu


Jen málo mlýnů bychom našli v našem kraji na ta malé a nestálé vodě, jako býval Šauerův mlýn v Ubušínku.

Nedostatek vody se staří mlynáři snažili nahradit až neuvěřitelně velkým 5 metrovým spádem.Vodní kolo o průměru 4,5 m a široké 60 cm se jen líně otáčelo, aby se jeho lopatky stačily naplňovat vodou.

Šauerovi byli nejspíše starý mlynářský rod a jako nájemníci mlýnů přebývali na mlýně nejprve v Dalečíně, poté v Sedlištích odkud odešli do Ubušínka. V Ubušínku koupili silně zadlužený mlýn od Františka Navrátila dne 2. 6. 1883 za 4550 zlatých. Ten byl rodinou Jílkových patrně postaven na začátku 19. století. Majitelem se tedy roku 1883 stal František Šauer s jeho manželkou Čeňkou a 4 dětmi.

Po Františkovi se roku 1901 stal mlynářem jeho druhorozený syn Alois.

V roce 1927 podal Alois Šauer obecnímu zastupitelstvu v Ubušínku ústní žádost o přístavbu rámové a okružní pily při jeho mlýně. Stavba byla povolena.

O dva roky později 1929 podává mlynář Emil Šauer žádost na přestavbu obytného stavení.

Přišel osudný rok 1936 a sním úplná zkáza mlýna. Na sv. Josefa v pravé poledne vypukl ve mlýně oheň. Naštěstí nezachvátil obytné stavení. Ale již na sv. Václava se v obnovené stavbě mlelo.

Koncem léta 1943 se stalo ve mlýně velké neštěstí. Majitel mlýna Emil Šauer čistil šrotovací válec od nalepeného obilí a ten pohltil jeho ruku. Od té doby všechny prsty jeho pravé ruky byly zkroucené a nepohyblivé. Bylo až obdivuhodné, jak pěkně se mlynář naučil psát a dělat jiné práce levou rukou.

Občané Ubušínka se na sklonku druhé světové války aktivně podíleli na podpoře partyzánského hnutí. Stejně tak obyvatelé mlýna. Znamenalo to však pro ně časté kontroly prováděné německými vojáky.

Kvůli pomoci partyzánům dokonce mlynář strávil nějaký čas ve vězení.

Poslední mlynář na tomto mlýně, Emil Šauer, zemřel 28. září 1988 ve věku 85 let.

Tak zanikl mlynářský rok Šauerů na tomto mlýně.

Z mlýna byla koncem 60. let minulého století vybudována míchárna krmiv Hospodářského družstva Bystřice n. P.

Po převratných událostech v letech 1989 – 1990 byl bývalý mlýn vrácen zpět restituentce Jarmile Šauerové.

Ta postoupila majetek svému synu Janovi, který pokračuje ve výrobě krmiv.